Začíná jarní část sezony. Jako první začal náš A tým Mužů a já vám přináším exkluzivní shrnutí tohoto zápasu samotným brankařským esem Patrikem.
FC Zličín „B“ – TJ Slovan Bohnice 0:8 (0:4)
8.3.2026 16:30
7.liga (1.B třída) skupina A
Jelikož tohle jaro hrajeme asi 17x venku a ne každej tým má video a náš realizační tým nechce kameru vozit s sebou, tak se manažer klubu rozhodl obnovit tradici psaných komentářu z doby ranného internetu, tj. doby předvideové. Tato tradice vznikla za doby, kdy klubu vládl železnou pěstí předseda klubu a trenér A týmu, legendární Old Pastyřík. Tenkrát nám tyto věcné písemné komentáře pozvedly morálku natolik, že nás dovedly nejen k postupu do 1.A třídy, ale i k záchraně v ní v následujícím roce. 
Takže věřím, že by to mohlo mít obdobný efekt.
Dříve to bylo psáno z pozice střelce, teď to mělo být z pozice gólmana, ale jak se dnes ukázalo – bude to mix. 
Nyní k samotnému meritu věci.
Jak je nejen z výše uvedeného patrné, naším jarním cílem je pokusit se zabojovat o postup do vyšší soutěže. Po přípravných utkáních se náš tým nacházel v nejlepším možném rozpoložení ve kterém jsme se vydali na celodenní výlet na druhý konec města, kde nás čekal rezervní tým o postup do divize hrajícího Zličína.
Zličín B se nacházel na opačném konci tabulky s pouhými 13 body a s více jak 4x více obdrženými body. Jediným zdviženým prstem tak mohl být fakt, že na podzim vstřelili pouze o 4 branky méně a také jejich poslední dva podzimní výsledky, kdy tyto zápasy prohráli pouze o gól s týmy z top 6 v divokých přestřelkách.
Od úvodního hvizdu však bylo jasné jakým směrem se bude zápas ubírat. Od prvních minut jsme navázali na formu z přípravných utkání a nemilosrdně jsme dobývali soupeřovu branku.
Hned v druhé minutě předvedl Jíloš jednu ze svých klasických indiviudálních akcí, kterou zakončil tvrdou střelou z vápna na zadní tyč. Brankář dokázal tuto střelu pouze vyrazit přímo před sebe, kde intuitivně dobíhal nikým nehlídaný Fido a pohodlně otevřel skóre.
V osmé minutě si po dalším průniku došel zkušeně pro penaltu Jíloš, kdy se dostal do kleští dvou obránců. Penaltu pak sám zkušeně proměnil prudkou střelou za tyč. Gólman vystihl směr ale neměl absolutně žádný nárok.
Nadále jsme pak kontrolovali hru. V této fázi bylo i několik nepřesností, hlavně při dlouhých míčích, ale perfektní defenzivní prací celého týmu jsme soupeře k ničemu nepustili.
Jediným momentem, kdy soupeř zahrozil tak byla moje komická vložka, když jsem chtěl řešit fotbalově zpětnou přihrávku na vlastním vápně, přičemž byl míč moc kulatý, až jsem se z toho posadil na prdel. Naštěstí soupeřův útočník střilel do prázdné brány tak kvalitně, že jsem tu střelu zpracoval vleže nohou nad hlavou a pak jsem mu udělal vleže kličku a balón chytil.
Poté se hra na krátkou dobu vyrovnala, ale přes dokonale fungující obranu neproklouzla ani myš. Při ojedinělé akci ve vápně soupeřův útočník upadl tak, až se sám zranil a zbloudilý pokus o pas za obranu jsem jim kopnul na trávu. V další slibné příležitosti pak razantní střelou mířil soupeř pouze mimo branku. Tím útočné snažení domácích skončilo a mohli jsme úřadovat zase my.
Po souvislém tlaku a několika rohových kopech zahrál domácí hráč nešťastně rukou a kopala se další penalta. Tu proměnil Jíloš s ještě větší razancí o tyč, což byla penalta, kterou by nechytil ani prime Buffona a tak to bylo ve 26. minutě 3:0.
O 10 minut později měli domácí druhou a poslední střelu na bránu. Kdy se jejich útočník dobře uvolnil a prudce vystřelil, bohužel pro něj přímo tam, kde jsem stál. Balón jsem hodil Davidovi Bartošovi a ten krásným dlouhým míčem našel Jíloše, který si krásně poradil a přehodil brankáře.
Do šaten se šlo za stavu 4:0
Hned po změně stran jsme pohřbili veškeré naděje domácích, když jsme mezi 49. a 53. minutou vstřelili hned 3 branky.
Nejprve krásnou střelou levačkou na vzdálenější tyč dal vzpomenout na svůj podzimní dynamit z téhož hřiště David Bartoš.
Za dvě minuty po svém dalším sólo průniku předložil Jíloš Fidovi další bonbónek a ten se do prázdné branky nemýlil.
A nakonec Molas zkušenou obalovačkou napodobil Davida a po sedmé rozvlnil síť za domácím brankářem.
Zbytek zápasu jsme měli plně ve svojí režii. Zkušeně jsme kombinovali a zápas se víceméně jen dohrával.
Do obrovské šance se dostal dnešní kapitán Yoni, který si v samostatném úniku nejprve zkušeně poradil s gólmanem, ale po kličce trefil levačkou jen břevno odkryté branky.
Ke konci utkání soupeř již jen čekal na závěrečný hvizd. Ne však ale my. Neúnavné útočné snažení Švanciho přineslo své ovoce, když byl ve vápně sestřelen jak černý jestřáb a přišlo to, co se muselo stát. K penaltě se nacpal hráč s číslem 99 – já a trefil jsem čistý střed.
Poté se již nic nestalo, hvizd rozhodčího ukončil soupeřovo trápení a my jsme mohli slavit vysokou výhru 8:0.
Tento výsledek je odrazem skvělé ofenzivní a defenzivní práce celého týmu a doufám, že je to odrazový můstek k úspěšnému jaru. 
A díky všem, že jsem si mohl dát gól po asi 12 letech. 
P. s.: Šebe, dal jsem v týhle sezóně víc gólu než ty. 